Poradíš deskovku?

Neporadím. Ale dám vám sem nekonečně dlouhej přehled podle mě zajímavých her, ve kterém si každej musí najít to svoje.

1. Jednoduchá pravidla, vytáhni a hraj

• Ubongo – máme 2D i 3D verzi a dlouhodobě je to u nás doma deskovkovej top. Když chcete hrát s někým novým, jednoduše mu pravidla vysvětlíte asi za patnáct vteřin. A to je k nezaplacení. Kolikrát vaše snaha o hraní ztroskotala na tom, že jste nechtěli studovat pravidla, nechápali je, nedařilo se vám je vysvětlit dál, případně vysvětlování kompletně zabilo atmosféru? Tohle se nám s Ubongem nikdy nestalo. Jednoduše každý hráč nafasuje kostky, předlohu a instrukce „stav!“ ... A pak se ani nenadějete, je půl druhé ráno, snažíte se ty kostky do sebe zapasovat a řvete, že „to kurva není možný, tahle karta je určitě špatně a nemá řešení, jdu napsat do Albi, že tam mají chybu!“

• Jenga – vděčná panáková hra i zábava pro sousedovic děti. Neomezený počet hráčů. Postavíte věž a postupně jeden po druhém každý hráč vytáhne jeden kvádr a položí ho navrch věže. Používat se smí jen jedna ruka. Prohrává ten, komu děravá věž spadne. V panákové verzi je „trestem“ za shození věže panák (což je začarovanej kruh, protože čím víc panáků, tím víc nemotornosti a už to jede...), v dětské verzi lze hrát na tři černé puntíky (prohrává ten, kdo je má jako první) nebo s jakýmkoliv jiným pravidlem. Na trhu už kolují různé varitanty s dalšími přidruženými úkoly (barevné puntíky, čísla, erotické úkoly...), nicméně základní princip je pořád stejný. Pořizovací cena je kolem dvou stovek a hra neohratelná.

 2. Karetní rychlovky

• Výbušná koťátka – hra, na kterou jsem v posledním roce dostala na Instagramu tak stovku doporučení. Bohužel má přesně ten typ návodu, do kterého se musíte pustit třikrát, než ho celý přelouskáte. A to včetně patnáctiminutové instruktáže na YouTube. Při hraní potom zjistíte, že jste to vlastně zase až tak studovat nemuseli, protože karty vás svými popisky samy navádějí k tomu, na co slouží. Řekla bych, že při hře ve dvou je zábava poloviční, správné napětí se dostaví až při zapojení tří a více hráčů. Plusové body dávám za ilustrace a texty.

• Opráski sčeskí historje – ohledně návodu i provedení platí totéž co u Výbušných koťátek – vše je krásné a krásně komplikované. Rovněž se nejedná o úplně ideální hru pro dva hráče. Pro příznivce Oprásků je to však povinná výbava knihovny a při více hráčích jde o fajn doplněk na stůl, který bude slušet především studentským bytům.

• Uno – má podobný herní princip jako Prší, jednoduchá pravidla, přináší překvapivě velkou zábavu a má sympaticky nízkou cenu.

3. Partnerská řežba

• Carcassonne – v základní verzi hra trvá cca 40 minut. Má však možnost dokoupení spousty rozšíření, díky kterým se dostanete až na několik hodin hry. V těch stavíte města, cesty, kláštery, obděláváte louky, vypouštíte draka. Ideální hra nejen do karantény, skvělá je i k dobrému vínu na páteční večer. Jakmile jí propadnete, čeká vás spoustu probdělých nocí a ukradených měst.

• Dostihy a sázky – Měli jste je doma jako malí a máte pocit, že teď už Dostihy nepotřebujete? Omyl. Dostihy by měly být v každé domácnosti. Je to naprosto nadčasová herní genialita, kterou nelze nemilovat a nejde si ji neužít. Někdy zkrátka není potřeba snažit se pořád dokola objevovat něco nového. Stačí, že máte Napoliho.

• Logik – v Glóbusu jsem onehdá viděla Logik v akci asi za stovku. Za tuhle cenu by měl být povinnou součástí nákupu. Hra pro dva, jejíž celkovou délku si určíte sami podle toho, na kolik vítězných kol chcete hrát. Občas je to brnkačka, jindy zase pořádně zavařuje mozkové závity. Obtížnost si zase regulujete podle toho, zda v jednom řádku může být užita jedna barva víckrát, nebo ne. Zkrátka nabízí tolik variant hraní a tolik hodin zábavy, že na Logik fakt nedám dopustit. Podrobnější návod ke hraní je uložen ve výběru "Deskovky" na Instagramu.

• Pukec – o vyskládání myčky už se doma přeme jedině takhle. Víc k tomu asi není potřeba dodávat. Možná vlastně ještě to, že hru jsme dostali jako dárek a na hracích kamenech máme vygravírovanou naši fotku. To už je pořádná stylovka, co?

4. Nevadí mi zapisovat

• Scrabble – asi není třeba představovat. Losujete kameny s písmeny, skládáte z nich slova, snažíte se využít zvýhodněných polí (dvojnásobná hodnota slova, trojnásobná hodnota písmene apod...). Nic pro slabé povahy a jedince, kteří neznají Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český, kde se dají sporná slova zkontrolovat. Skóre se zapisuje na papír, takže jeden z hráčů se musí kromě češtiny věnovat taky matematice.

• Qwirkle – jednoduše Scrabble bez písmenek, zato s barvami a tvary. Všem, kteří bojují s pravopisem, se právě ulevilo. Velkou nevýhodou provedení je, že v krabici chybí stojánek na kameny (ale dá se nechat vyrobit), druhou je špatné užití kontrastních barev – s prarodiči si tuto hru nezahrajete. Neuvidí znaky na kamenech dobře. A vy za šera taky ne. Navzdory maličko negativnímu úvodu ale musím říct, že Qwirkle je vděčnou hrou pro zabavení veškerého mladšího příbuzenstva, případně na večer s přáteli – rozhodně snese víc vína než Scrabble. Ve čtyřech hráčích se teprve strhává ten správný boj. Opět je potřeba zapisovatel.

• Abaku – čestina není váš kámoš a barvy jsou nuda? Pak je tenhle Scrabble s čísly. Kombinujete, sčítáte, kalkulujete, předvídáte... A zapisujete. Hru určitě ocení i rodiče malých účetních.

5. Postřehovky

Na každé akci je potřeba občas pořádně prásknout do stolu! Všechny tyto hry jsou skvělé v tom, že je jedno, jestli se u nich setkají hráčí dva nebo hráčů šest. Stejně tak nezáleží na jejich věku. Fajn je i poměrně malý rozměr balení.

• Dobble – herní bestseller, kromě klasické základní verze už je k sehnání taky Harry Potter, Frozen, Česko i varianta pro děti. V balení je 55 karet s různými symboly, cílem je najít shodu. Každý pár karet má mezi sebou právě jednu shodu a tu je někdy ukrutně těžký odhalit. U hry se křičí, prská, mlátí do stolu (občas i do spoluhráčů) a zapomíná na čas.

• Grabolo – obdoba Dobble. Kromě karet se v balení nachází také kostky. Jedna kostka určuje barvu, druhá číslo. Na stole hledáte kartu, která odpovídá oběma kritériím. Rovněž je k dostání ve více variantách provedení – s obrázky a pro děti. Karty občas přicházejí k újmě.

• Cortex – Cortex je v rámci této kategorie (co se obtížnosti týče) o level výš než předchozí dvě hry. Pro náročnější hráče je to určitě lepší volba. Existuje neskutečné množství verzí (včetně erotické) a na začátku může být těžké zapamatovat si pravidla. Úkoly jsou zde rozděleny do osmi kategorií – pokaždé na kartách hledáte něco jiného. Když si však postup zapamatujete, užijete si super zábavu napříč všemi variantami této hry.

 6. Když se nás sejde víc

• Activity – ne, nikdy nezapomenu na akci, kde se šestnáct lidí snažilo přijít na kloub mému pantomimickému provedení „svatby pro peníze“! ... Pokud vám někdo řekne, že ho Activity nebaví, utečte. Tohohle člověka nebude bavit nic, ani vy.

• Párty Alias – i přesto, že máme doma tři varianty Activit, občas sáhneme raději po Party Alias. Hra je dynamičtější, v časovém limitu neukazujete jen jednu věc – čím víc jich stihnete, tím víc bodů získáváte. Nestane se vám tak, že když nevíte, celý svůj výstup promlčíte – prostě jdete k dalšímu úkolu. My, žrouti bulváru, navíc oceníme i kategorii se slavnými osobnostmi. „Na co ti to čtení drbů je?“ – „Na tohle!“ A basta.

• Tabu – nesnášíte pantomimu, kreslení vám nejde, zato mluvení je pro vás brnkačka, při které se ani nezapotíte? Všem těmhle řečníkům u nás dala na frak hra Tabu (na obrázku ještě staré provedení, dnes už má nový kabát). Ve hře je potřeba vysvětlit slovo, ale kromě daného výrazu máte na kartě ještě dalších pět slov, která při vysvětlování použít nesmíte. Pohlídat si to všechno dá opravdu zabrat.

• Krycí jména – bestseller českého autora. Existuje ve verzi se slovy, s obrázky, jako „duet“ pro dvojice a dá se hrát i online. U nás největší úspěch sklidily obrázky. Hra je minimálně pro čtyři lidi, hraje se vždy ve dvou týmech. Jeden člen týmu je agent a poskytuje nápovědu ostatním. Má na to jen jedno slovo. Zbytek týmu musí uhádnout, které obrázky se snažil agent popsat. U žádné jiné hry nezjistíte, jak moc rozdílné myšlení máte. Krycáky do každé rodiny!

• Dixit – jediná špatná věc na této hře je, že se dá hrát až od tří hráčů, takže si ji doma moc neužijeme. Což je možná dobře. Furt se děsím dne, kdy Inža dotáhne „třetí hráčku“ a oznámí mi, že Dixit už můžeme hrát kdykoliv. :-) Už v základní sadě jsou nádherné, fantazii podporující obrázky, ke kterým musíte vymyslet nápovědu. Dost silnou na to, aby alespoň někdo uhádl, ke kterému obrázku se vztahuje, ale zase ne úplně jednoznačnou, aby odpověď neuhádli všichni. Až se vám ohraje základní sada, můžete dokoupit nekonečné množství nových karet. Některé z nich kreslili světově známí malíři a už samotný pohled na jejich výtvory je neskutečně uklidňující.

7. Mezigenerační

• Brainbox – nikdy nezklame. Vlasy si budete rvát, ať je vám šest nebo šedesát. Máte chvíli na to si zapamatovat co nejvíce údajů na kartičce, kterou poté předáte protihráči. Ten vám dá kontrolní otázku na detail znázorněný na kartě. Zpravidla se týká věci, které jste si zrovna vůbec nevšimli. Brainbox existuje snad už ke každému možnému tématu (Svět, Česká republika, Vynálezy, Abeceda). My máme doma verzi v angličtině, což hře dává zase další rozměr.

• Timeline – vědomosti ze základní školy jsou přesně ty, co vás dovedou k vítězství. Pokud k němu nedovedou spíš vašeho mladšího sourozence, který má data furt ještě čerstvě v hlavě. V ruce máte karty znázorňující různé historické události a snažíte se je řadit chronologicky podle data, kdy se staly. Co bylo vynalezeno dřív? Penicilin nebo kamera? Hm? Rovněž existuje spousta tematických variant (Česko, události, vynálezy...)

• Gravitrax – řekněme si na rovinu, že Gravitrax je drahej jako prase. Ale není to tak i s Legem a stavebnicí Merkur? A nejsou to přesně ty hry, co se v rodinách dědí jako poklad z generace na gerenaci a každý, kdo se k nim přiblíží, u nich zkysne na hodiny bez ohledu na to, kolik mu je? Jo. Je to tak. Berte to jako investici a rodinný klenot, který poslouží v několika etapách. A když vás to chytne, díky všemožným rozšířením máte vyřešený dárky na roky a roky dopředu.

8. Vědomostní hry

(Hm. Až teď jsem si uvědomila, jak málo vědomostních her doma máme. A že je skoro nehrajeme. A že vlastně ani necítím nutkání vám některou z nich doporučit. Raději nebudu přemýšlet o tom, co to naznačuje...)

• Český film / Světový film / Česká hudba – sice je v knihovně máme, jednou za rok si je s chutí zahrajeme, ale pak je zase schováme a dlouho nemáme potřebu je znovu vytáhnout. Dnes už jsou k dostání upgradeované verze, v původní variantě jde více méně o klasický systém otázek a odpovědí. Neohromí, nezklamou a časem se začnou opakovat.

• AZ kvíz – největší zábavou na této hře je snažit se ji moderovat jak v televizi. "Vladimíre, odkud jste k nám přijel? Čím se bavíte v důchodu? Chcete knihu, nebo předplatné časopisu?" ... Na druhou stranu – mají být vědomostní hry zábavné? ... Zkrátka: prostá varianta televizní soutěže na doma. Odpovídej na otázky, spoj strany trojúhelníku, jdi k bankomatu. Pokud ho máš někde v ulici. A pokud z něj máš co vytáhnout.

• Chyťte Bureše – nápadité spojení vědomostí hry a politické satiry. Pozitivně hodnotím zapojení fyzických úkolů. Cílem je přišít co nejvíce skandálů svým soupeřům. Posouváte se po hracím poli, taháte kartičky s otázkami a úkoly, vybíráte protihráče, který musí zodpovědět otázku (či splnit úkol) a pokud se mu to nepodaří, připíše si na své konto skandál. Kdo jako první nasbírá pět skandálů, stane se Burešem a prohrává. Aby to nebyla jen „otázko-odpovědní“ nuda, do hry vstupují kartičky kampaň. Dopředu nevíte, jestli vám karta pomůže nebo uškodí, jisté ale je, že vás pobaví. (Teda pokud tady taky chcete znovu motýle.) Celou hrou prostupují hlášky z reálných skandálů a kampaní, u kterých jsme se fakt nasmáli.

9. Zabav se sám

• Mindok Expedice – zajímavá forma sebevzdělávání. Nejste moc na knížky? Zkuste tyhle karty, které mají různé okruhy. Myslím, že by mohly zabavit taky zvídavé žáky školou povinné. Ale možná je to jenom moje naivní představa. Jestli to někdo risknete, dejte vědět!

• Lušťovky – nenápadná a velmi mile překvapující hra ve formě rébusů od Albi. Podrobně jsem základní i pokročilé verze rozebírala na Instagramu.

10. Partnerské

• Nevinné hrátky Deluxe – u stromečku před rodiči bych je asi vybalovat nechtěla. Doma v obýváku jo. Více se dočtete na Instagramu.

• Kalendář #jsem_vevztahu – zásadní problém všech her s úkoly je ten, že se jednou zákonitě dostanete do fáze, kdy „tenhle úkol už jste dělali“. A znovu se vám nechce. No a to se vám s naší celoroční partnerskou hrou nestane. Prostě pojedete chronologicky jeden úkol za druhým a na konci roku kalendář poletí do koše. Nic nebudete dělat znovu. Každý týden vás čeká nové překvapení, nová výzva, milion možností přizpůsobení a personalizace. Hrozně nám hra tohoto typu chyběla, tak jsme si ji prostě vytvořili sami.

 

Baví vás to? Mrkněte na merch, nebo mě pozvěte na dvojku, aby to dál bavilo i mě. :-)