Hovní historka

*Upozorňuju, že následující řádky nejsou vhodné pro slabé povahy. Reklamace nepřijímám, terapeutická sezení neproplácím.*

 

Naše kočka má ráda tašky. Jakože VŠECHNY tašky. Jakože:

  • Tašky
  • Kabely
  • Kabelky
  • Sáčky
  • Kufry
  • Batohy
  • Igelitky
  • Síťovky

... Zkrátka všechno, do čeho se dá vlézt a v čem se dá bezpečně schovat a poválet.  Když přijdeme z nákupu, necháváme ležet prázdnou tašku na zemi v kuchyni klidně dva dny, abychom se jí zavděčili.

A takhle si v úterý večer tu svoji oblíbenou tašku zase našla, vlezla dovnitř a zahájila každodenní relax. Ten trval několik desítek minut, než si ho rozmyslela. Je to prostě kočka, takže všechno dělá na několik zátahů a v cyklech dovnitř - ven - dovnitř - ven.

Rozhodla se ladně z tašky vyskočit, což nevíme, jak ji napadlo, protože vzhledem k jejímu věku a nadváze ji ladnost opustila tak dávno, že už si ani nepamatujeme, jak se vlastně projevovala. Proskočila při tom uchem tašky, ve kterém se zasekla a začala jančit. Tím sympatickým slovem „jančit“ myslím začala totálně magořit a naprosto brutálním způsobem demolovat byt.

Není se čemu divit. Chápu, že když máte k zádům přivázaného mozkomora z šustícího materiálu ikeácké tašky, utíkáte jako o život, abyste mu zdrhli. Přes stůl, přes parapety, pod postel... Nehledě na to, co za vámi padá, rozbíjí se, nebo zůstává roztrhané drápkama.

JVV E-shop fotky_2

 

Doteď to byla více méně sranda, haha, kočka nám tady pobíhá jak mrdlá, ale záhy jsme pochopili, že to není prdel, protože se sama ven asi fakt nedostane. Poprvé v životě jsem toho našeho čtyřnohýho plyšáka slyšela výt. A zároveň prskat a střídavě syčet.

„Ty vole, ona je tam fakt zaseknutá, musíme ji chytit a sundat jí to,“ zavelel Inža.

No... asi takhle: Zkoušeli jste někdy chytit kočku, která právě bojuje o život?

Nešlo to. Škrábala, vzpouzela se, zdrhala a zaběhla do rohu ložnice, kde pokračovala ve vytí a syčení.

„Já ji chytnu, ty jí to stáhni.“ - Inža se neohroženě chopil peřiny, chytil do ní kočku (aby ho ještě víc nepoškrábala) a natočil mi ji tak, abych byla schopná tašku sundat.

A teď otázka za deset bludišťáků:  Víte, co udělá kočka, která je přesvědčená, že zrovna bojuje o život, když ji k tomu všemu ještě zabalíte do peřiny a zvednete metr vysoko? Chytne absolutní schízu (ano, evidentně totiž dříve popsaný stav nebylo dosažitelné maximum) a v rámci kolapsu se podělá.

Na sebe.

Na vás.

Do peřiny.

Na podlahu.

Na závěsy.

Na topení.

Na zeď.

Na rám postele.

... Prostě hovna všude.

 

Vám, pokud jste co k čemu, se i v těch hovnech podaří nahmatat držadlo tašky a kočku vysvobodit ze zajetí, které si způsobila sama, ale viní za něj vás. V rámci oslavy vám vymáchaná ve vlastních exkrementech zdrhne a tu nadílku roznese po zbytku bytu. O půl desáté večer.

 

A tak jsme si v úterý dali noční uklízecí a dezinfekční šichtu, která nebrala konce a po které jsme po půlnoci padli do postele naprosto vyřízení.

On: „Furt to tady někde cítím.“

Já: „Čichni si k vínu a spi.“

Kočka s námi nemluvila 24 hodin.

Ale náš #vztah, ten zase dokázal, že přežije kdejakou sračku.

  Hashtag

Baví vás to? Mrkněte na merch, nebo mě pozvěte na dvojku, aby to dál bavilo i mě. :-)

Zpět do obchodu